Kolik dní je potřeba ke změně životního stylu aneb proč se nezaměřovat jen na cíl, ale i na cestu

Často se říká, že k vytvoření návyku potřebuje člověk 21 dní. Pokud by to ale tak skutečně bylo, neměl by nikdo potíže s motivací při hubnutí. Pokud bychom se za 21 dní naučili správně jíst a dostatečně se hýbat, bylo by to skvělé, realita je ale většinou bohužel jinde. Kde a proč to není beznadějné?

Redukce hmotnosti, formování postavy, změna jídelníčku, pravidelný pohyb… To vše je neustálým tématem hovoru nejen žen, ale i mužů. A dokonce nejen lidí živících se prací v kanceláři nebo v obchodě, ale také těch, kteří se třeba sportem nebo výživou zabývají profesionálně. Ano, protože i lektoři, kteří denně několik hodin cvičí, mohou mít problém, když uzdu chutím popustí příliš a nekompenzují nadbytek pohybu kvalitní stravou. 

Pod svícnem bývá největší tma

Možná vás napadne, jak je možné, že člověk, který ví, jak na to, se tím jednoduše neřídí. Ono je to poměrně snadné a poměrně logické – víte, jak se říká, že pod svícnem je největší tma a že kovářova kobyla chodí bosa, nebo že ostatním člověk poradit umí, ale sobě ne? Právě takhle je to s lidmi „od fochu“, kteří sice teoreticky vědí, jak na to, jsou ale slabí, líní nebo cokoliv jiného na to, aby se sami řídili tím, co doporučují ostatním.

Když se koníček stane prokletím

Reagovat dalším příslovím, a sice, že je to jako kázat vodu a pít víno, by bylo liché. Každý z nás je jiný a pro každého je snadné něco jiného. Jeden se zvládne nazpaměť naučit celá skripta, druhý se zase bez problému během krátkého času připraví na maraton, další umí tancovat a jiný je dobrý ve zpěvu nebo hře na hudební nástroj. To, v čem vynikáme, se ale může stát i naším „prokletím“ a lidé, kteří mají to štěstí, že se živí něčím, co je baví, mají zase velmi blízko k tomu, že se jim jejich koníček zprotiví, protože se ho přepracují. A vyhořet z koníčku i z práce zároveň je velmi těžké, protože, co vám zbyde potom?

Proč nehodnotit a nesoudit

Zkrátka a dobře, když nevíme, jaké pozadí se skrývá za tím, co daného člověka trápí, neměli bychom soudit a posuzovat a nejen proto, že ani nám by se nelíbilo, kdyby tak někdo uvažoval a mluvil o nás. Ale také proto, že jsme všichni lidé, všichni jsme na jedné lodi a chybovat je lidské, nikdo není neomylný a důležité je se z vlastních chyb poučit a pokračovat dál s hlavou hrdě vztyčenou s plným vědomím toho, kdo zrovna já jsem.

Nesledujme ostatní, všímejme si sebe

Možná, že to, co bylo doposud řečeno (nebo spíše napsáno), zdánlivě nesouvisí s otázkou nastíněnou na počátku. Je to ale jen zdánlivé. Jde o to, že různé lidi nemůžeme posuzovat stejně, na všechny nemůžeme vzít jeden metr. a co je důležité, že proto bychom se s ostatními neměli srovnávat, ale měli bychom si vždy všímat jen sami sebe. Takovým způsobem se nám na naší cestě za zdravým životním stylem podaří udržovat motivace. Děláme to přeci pro sebe, tak se nedívejme po ostatních, ale sledujme sebe a konejme tak, abychom my byli spokojení a abychom se cítili dobře.

Proč nečekat na „až někdy“

S tím vším souvisí jeden významný fakt. Jakmile sebe přijmeme, jakmile nám začne jít o to, aby nám bylo dobře, najednou nás přestane zajímat, za jak dlouho vlastně dosáhneme toho, o co usilujeme. Dojde nám, a bude to krásně osvobozující a uvolňující, že už jen tím, že jsme na tuto cestu nastoupili, jsme se dostali do cíle. A to je právě ono: klíčem je nehnat se za vidinou cíle, protože potom si neužijeme cestu. Klíčem je užívat si cestu, protože potom nebudeme muset čekat „na někdy“, abychom mohli být spokojení, potom prostě spokojení budeme.

Štěstí jako stav mysli

Protože spokojenost, štěstí, jsou v konečném důsledku stavem mysli. A tento stav mysli je důsledkem rozhodnutí se tak cítit. Takže potom nám bude jedno, že se snažíme 21 dní, dva měsíce, půl roku nebo rok, půjde nám o to, jak se cítíme. A dobře se můžeme začít cítit velmi brzy. Dříve než za 21 dní. Klidně hned teď. Je to jen v naší moci a v tomto uvědomění tkví klíč k úspěchu, štěstí a spokojenosti. Nikdy totiž nedosáhneme cíle, ať už bude jakýkoliv, pokud si to nedovolíme. Takže sledujme, jak se cítíme, a chovejme se tak, aby nám bylo dobře. A uvidíte, že s takovým přístupem se výsledky dostaví dříve, než jste očekávali. Příjemné bude, že zjistíte, že na nich neulpíváte, protože už vlastně spokojení jste…

Tak hodně štěstí na vaší cestě

Lůca