Možná jste už párkrát od někoho slyšeli, „to já nedokážu, na to nemám vůli“ nebo „nojo té se to hubne, když má takovou vůli“. A možná že i vy patříte mezi ty, kteří tvrdí podobné (odpusťte nám ten výraz) hlouposti.
Proč je hloupé říkat, že „nemám vůli“? Protože vůli má každý, jen je potřeba o ni pečovat. Neschovávat se do komfortní zóny a nepropadat malomyslnosti, nebo lenosti. Člověk, o kterém si myslíte, že vůli má, velmi tvrdě pracuje a rozhodně své výsledky nemá zadarmo. Vůle totiž není něco nadpřirozeného, nebo něco jen pro vyvolené.
Mít vůli v podstatě neznamená nic víc ani nic míň, než jít vytrvale, houževnatě a odvážně za svým, nenechat se zastavit překážkami, ale brát je jako ploty, které je třeba přeskakovat. – Winston Churchill.
Mít vůli neznamená nic jiného než být si vědom skutečnosti, že svět je tvrdé a nelítostné místo, které nás sráží na kolena, ale nezáleží v něm na tom, kolikrát upadneme, ale kolikrát se zvedneme a pokračujeme zase dál – Rocky Balboa.
Vnímejte vůli jako něco, co si musíte sami vybudovat, s čím musíte sami pracovat, co si musíte sami udržovat a opečovávat. Nechápejte ji jako cosi abstraktního, co někdo má a jiný ne. Vůle není schopnost nebo vlastnost, vůle je člověku vrozená. Můžeme na ni však zapomenout nebo spíše můžeme zapomenout na to, jak ji používat a jak se o ni starat.
Ztráta vůle je častým jevem, který nás dokáže oslabit. Dochází k němu, když se necháme strhnout leností, neúspěchy a prohrami, když upadneme a nemáme k tomu se zvednout, protože nám na té zemi začne být poměrně pohodlně. Ať už ze strachu nebo z neochoty přemoci momentální pohodlí se schováváme do svazující ulity onoho „já nemám vůli, já to mám těžší než ostatní“ a sami sobě zavíráme dveře před dosažením výsledků, po nichž toužíme.
Úspěch není definitivní, neúspěch není konečný, důležitá je odvaha pokračovat – Winston Churchill.
Dobrá zpráva je, že ztráta vůle, ať už k ní došlo z jakéhokoliv důvodu, není konečná. S vůlí se dá pracovat tak, abychom si ji zase osvojili, a nemusí to být ani příliš složité. Nejtěžší bývá udělat první krok. Možná se budeme opakovat jako v článku Neživte v sobě strach, nakrmte odvahu, ale nejdůležitější je učinit vědomé rozhodnutí, zhluboka se nadechnout a razantně, bez dalšího rozmýšlení, vstát a vyrazit dál. Už jen to, že se vědomě rozhodnete ke změně, vám v podstatě umožní si vůli téměř zcela znovu osvojit.
Lůca & Mary